Eoin Colfer
Eoin colfer (jak říká titulek jeho stránky: „Vyslovuje se to Owen!“) je autorem několika knih, včetně série Artemis Fowl. Co ho inspiruje a jak chce s psaním pokračovat?
Upozorňuji, že se nejedná o oficiální překlad, a tudíž jediná zcela správná verze je na Eoinových osobních stránkách konkrétně v sekci about Eoin.
Autobiografie Eoina Colfera
![Eoin Colfer](/obsah/clanky/eoin-colfer/asd27.jpg)
Eoin Colfer
Narodil jsem se ve Wexfordu, městě na jihovýchodním pobřeží Irska, v roce 1965. Přišel jsem na svět rok po svém bratrovi Paulovi a pozděj následovali Eamon, Donal a Niall. Táta přestal učit na základní škole asi před osmi lety, ale zůstává historikem a významným umělcem. Máma byla samozřejmě velmi pečlivou matkou, ale taky byla a stále je výbornou učitelkou dramatu. Být jedním z pěti bratrů je skvělé, protože pořád máte společnost, ale někdy ne zas tak skvělé, protože… úplně pořád máte společnost. Skutečně tehdy nebyl nedostatek věcí, které dělat a míst, kam jít.
Po škole v pátek a každé prázdniny nás máma s tátou vecpali do přeplněného auta a šťastně jsme zamířili do Slade, překrásné rybářské vesničky na Wextfordském poloostrově. Táta pocházel ze Slade, takže když jsme dorazili, potkávali jsme spousty našich bratranců a sestřenic. Časem jsme se dostali do všech částí „divilmentu“, jak tomu v Irsku říkáme, ale kromě pár odřených kolen a promočených šatů v místním přístavu, všichni jsme to přežili a moji bratři a bratranci rádi využijí možnost sejít se na rodinných sešlostech a vzpomínat na staré časy… ne že bych byl starý nebo tak něco…nevykládejte si to špatně!!
Všichni jsme chodili na základní školu, kde táta učil, a bylo to ve Wexfordu, kde jsem si vypěstoval zálibu ve psaní a přivyknul si psát vlastní příběhy. Tehdy jsem doplňoval moje literární pokusy vlastními ilustracemi. Byl jsem autorem, nakladatelem a vydavatelem v jednom. Moje kamarády ale má práce příliš nezajímala. V mém prvním textu, který byl napsán na základě Vikingských příběhů co jsme dělali v dějepisu, vidíte, že jsem se ujistil, abych všechny své přátele zařadil do nějaké části příběhu… se mnou,… pochopitelně jako oslňujícím hlavním hrdinou. Jejich pocit, že jsou důležitou částí příběhu, se vytratil v poslední kaplitole, kde byli v konečné bitvě všichni poraženi a přežil pouze jediný… kterým nebyl nikdo jiný než… já… takže jsem napsal knihu.
![Maják Hook Head](/obsah/clanky/eoin-colfer/184.jpg)
Maják Hook Head
Střední škola pokračovala ve stejném duchu. Měl jsem rád školu, ale těšil jsem se do pátého ročníku, kdy jsme měli povoleno chodit tancovat spolu s místními dívčími školami. Šestý rok to vypadalo, že bych mohl dokončit svoje vzdělávání…. nebo jsem si to aspoň myslel! Á! Zapomněl jsem říct, že to tancování nebyly diskotéky s dunivými basy posledních hitovek, umělou mlhou a stroboskopem a s maximální „klubovou atmosférou“. Byly to „céilis“ (tradiční irské tance) ale byla to skvělá zábava a doufám, ža až moji synové, Finn a Séan, budou dostatečně staří, bude pořád na „céilis“ kam chodit a oni se tam budou bavit stejně, jako jsem se bavil já. Mé vzpomínky na „céilis“ jsou o to hezčí, že na jedněch z nich jsem potkal slečnu Jackie, která se později stala mou ženou!
Po svých závěrečných zkouškách jsem začal tříleté bakalářské studium v Dublinu a v roce 1986 jsem se kvalifikoval jako učitel na základní škole a vrátil se do Wxfordu pracovat. I přes každodenní práci jsem neztratil svou lásku k psaní a ilustrování a jen vzácně se vyskytnul den, kdy bych nevzal do ruky pero nebo tužku, ať už na psaní nebo kreslení. Také jsem se stal členem místního ochotnického divadla a „Wexford Light Opera Society“.
V roce 1991 jsem se oženil s Jackie. Rok potom jsme opustili Irsko a strávili další čtyři roky prací v Saudské Arábii, Tunisku a Itálii. Jako před tím jsem se snažil psát každý den a oba jsme velice vychutnávali život a práci v odlišném kulturním prostředí… a taky počasí bylo o hodně lepší, než jsme byli zvyklí z Irska. Nicméně po čtyřech letech cestování jsme se Jackie a já rozhodli vrátit se domů a já se vrátil ke svému starému zvyku, ve dne učit a v noci psát, a zjistil jsem navíc, že jsem plný nových zkušeností a vlivů, které bych mohl do psaní vložit.
Rok 1997 byl rokem, kdy se naše životy nenávratně změnily, protože se narodil náš první syn Finn. O rok později kniha, kterou jsem napsal podle svého pobytu v Tunisku, byla vydána nakladatelstvím O'Brein v říjnu 1998 a ukázala se být překvapivě velmi populární u irských dětí. „Benny and Omar“ byla přeložena do dánštiny, holandštiny, francouzštiny, němčiny, italštiny, portugalštiny a španělštiny.
Pokračování „Benny and Babe“ vyšlo v červnu 1999 a bylo nominováno na „Bisto Book of the Year award“ a taky jsem napsal tři díly série „O'Brien Flyers“, které se jmenují „Going Potty“, „Ed's Funny Feet“ a „Ed's Bed“. Moje další kniha „The Wish List“, popisovaná jako bizarní příběh života, smrti a toho co je potom, byla vydána roku 2000 a vyhrála „Bisto Merit Award“ roku 2001.
![Sladeský hrad](/obsah/clanky/eoin-colfer/sladecastle.jpg)
Sladeský hrad
Většina mých bývalých žáků by vám potvrdila moji lásku k irské historii zejména pak tradičním nadpřirozeným irským legendám. Do mé další knihy jsem se rozhodl vložit spád dvacátého století na tyto tisíciletí staré mýty a legendy. Další můj krok se ukázal jako jeden z nejlepších, které jsem jako spisovatel udělal, a to když jsem se rozhodl poslat svůj rukopis zprostředkovatelce Sophii Hicsové. Kniha se jí okamžitě zalíbíla a Sophie dohlížela na vydání knihy Artemis Fowl v pevné vazbě v roce 2001 a brožovaně na „Fowlovský pátek“ osmého března 2002. Miramax Films \ Tribeca Productions si zamluvili práva na filmové zpracování Artemise Fowla a teď pracují na projektu, který se, jak doufám, bude natáčet v Irsku.
Společně s úspěchem Artemise Fowla jsem se mohl vzdát učitelství a plně se soustředit na psaní takže od té doby ve světě vyšel „Artemis Fowl – The Arctic Incident“ a „The Eternity Code“.
Po trilogii Artemise jsem pokračoval s „The Legend of Spud Murphy“, knihou pro mladší děti, abych mohl číst svým klukům, a pak strašidelným napínavým sci-fi nazvaným „The Supernaturalist.“
Na jaře 2005 vyjde čtvrtá Artemisova kniha „The Opal Deception“. A kdo ví? Budu psát, dokud lidi budou číst nebo dokud mi nedojdou nápady. Doufejme, že se ani jedno z toho v blízké době nestane.
Další Eoinova tvorba
Benny and omar (1998)
Benny and Babe (1999)
The Wish List (2000)
- Série the Flyers
- Going Potty (1999)
- Ed’s Funny Feet (2000)
- Ed’s Bed (2001)
The Legend of Spud Murphy (2004)
The Supernaturalist (Supervědátor) (2004)
![Supervědátor](/obsah/clanky/eoin-colfer/k3521.jpg)
Supervědátor
Supervědátor
Supervědátor je český název pro knihu The Supernaturalist, která vyšla i u nás. Je možné si ji objednat v Klubu mladých čtenářů v nakladatelství Albatros.
Vzrušující sci-fi příběh se odehrává v Satelitním Městě, hypermoderním centru budoucnosti třetího tisíciletí, které poskytuje 25 milionům svých „duší“ vše pro jejich fyzické pohodlí.
Existuje tu však i chlapecký ústav pro sirotky, v němž vyrůstá čtrnáctiletý Cosmo Hill, chlapec, kterému je odepírána jakákoliv informace o rodičích a ve svém věku už nemůže počítat s adopcí. Nemá žádné sponzory, a mimo zdi přísně střeženého útulku, kde je každý den nadupán prací, nemá šanci jakkoliv se uplatnit a žít normálním životem. Cosmo je však odhodlán uniknout a čeká jen na vhodnou příležitost…